Věda a technika

Pokud funguje bránový model se skrytou temnou dimenzí a pokud vznikly primordiální černé díry, mohly by být všechny, co byly dostatečně malé, ve skutečnosti pětidimenzionální. To by zásadně ovlivnilo jejich vypařování, takže by mohly přežít od počátku vesmíru snad až do dnešní doby. Pokud ano, už možná máme stopu!

Fyzici postavili kvantový simulátor se 13 uvězněnými ionty a pozorovali s jeho pomocí fascinující jev „přetržení struny“ čili násilné oddělení kvarků, při němž se může uvolnit tolik energie, že z okolní nicoty vyskakují dvojice částic a antičástic jako čertíci z krabičky. Je to příležitost, jak podobné jevy studovat bez vytvoření extrémních podmínek.

Co kdyby yellowstonský supervulkán skutečně vybuchl se vší parádou? Dvojice expertů sestavila časovou osu, od prvních varovných otřesů přes kolaps infrastruktury a globální ochlazení až po svět milion let po katastrofě. Následující scénář je myšlenkovým experimentem založeným na datech o sopkách, katastrofách.

…aneb Další „novinka“, kterou známe už několik desetiletí

Výzkum myších embryí zpochybňuje dosavadní představy o vývoji mozku. Zřejmě máme dvě populace zárodečných buněk, které vyrobí dvě části mozku, a přitom se spolu nemísí, přičemž to platí přinejmenším od primátů k polostrunatcům. Jako bonus se vědcům povedlo z kmenových buněk vypěstovat neurony zadního mozku, což je samo o sobě naprostá pecka!

Společnost Swarm Aero staví podivuhodný dron pojmenovaný podle tryskové želvy, který má dva trupy a mezi nimi centrální turbovrtulový motor. Gamera by měla být expertem na dálkové údery, až do vzdálenosti kolem 16 700 kilometrů. Také by měla být levná, i když levný v tomto případě znamená kolem 10 milionů dolarů.

Vesmír by měl bzučet jako rušný úl plný civilizací. Tak proč je zticha? Nová simulace tisíce let od současnosti nabízí pozoruhodné vysvětlení. Kolaps technologické civilizace nemusí být navždy. Mohou se opakovaně hroutit, pak zase obnovovat a dlouhá období po nás zůstávají prakticky neviditelné.

Toto obří muzeum je jednoznačně první volbou pro seznámení se s památkami řecké antiky i některých dalších kultur z většiny území Řecka. Tak velké a rozmanité sbírky lze v jednom článku představit pouze předběžně, symbolicky řečeno od šperků z Tróje po mechanismus z Antikythéry.

Data z detektorů ATLAS a CMS na srážeči LHC v CERNu ukazují, že Z bosony, které zprostředkovávají slabou jadernou sílu jsou po svém vzniku ve srážkách kvantově provázané. Mohlo by to přispět k lepšímu pochopení téhle základní fyzikální interakci a jejímu chování při extrémně vysokých energiích.

Jak se zdá, oxid uhličitý nemusí být jen nechtěný plynem, který se snažíme dostat z atmosféry. Tým Yale University ho dokázal s využitím plazmatu a elektřiny přimět k produkci užitečných chemických látek, včetně složitějších produktů, jako je metanol nebo butan. Stane se z oxidu uhličitého zajímavá surovina?

Dá se přehlédnout 1000 proteinů důležitých pro funkce mozku? Pokud jsou dost malé, pak ano. Co má vlastně v naší hlavě na starosti „temná hmota“ proteomu?

Fyzikům dlouho unikaly kvantové skoky fononů, i když byly předpovězeny už od počátku 20. století. Nakonec uspěl tým, který vedl Amir Safavi-Naeini ze Stanfordu. V reálném čase pozorovali kvantové skoky zvuku v mechanickém rezonátoru, odečítané propojeným supravodivým qubitem.

Bioinženýři ze Stanfordu udělali laboratorní myši bez většiny buněk mozkové kůry i hipokampu. Do části z nich pak vložili lidské kmenové buňky a nechali je, aby vyplnily prázdné místo. Povedlo se a vznikly myši s xenokortexem, které mají téměř polovinu objemu mozku z funkčně zapojených lidských buněk. Podivuhodné také bylo, že myši bez velkých částí mozku fungovaly normálně, až na zhoršenou paměť. Co asi udělají příště?

V Číně se pořádně odvázali a přicházejí s konceptem těžkého supertanku, poháněného kompaktním jaderným reaktorem a vyzbrojeného 50MJ railgunem. Jeho ochranu by zajišťoval elektromagnetický pancíř. Myšlenka je to smělá, ale její případnou realizací si Čína nejspíš sáhne na dno svých technologických možností, pokud je to vůbec technologicky smysluplné.

O programech, buňkách a rojích agentů

Švýcarští fyzici dosáhli průlomu v produkci mionia, exotických atomů tvořených mionem a elektronem. Jejich úspěch je posunul blíž k vytouženému experimentu, v němž by měli otestovat gravitační chování mionů, jako prvních představitelů částic druhé a třetí generace Standardního modelu.

Delicta maiorum inmeritus lues - za viny předků budeš pykat, ač sám nevinný. (Horatius, Ódy III, 6)

Podzemní fyzikální baterii v solných kavernách v provincii Ťiang-su pohání vzduch, stlačovaný na tlak přes 130 atmosfér. Jde o největší podzemní „powerbanku“ na světě. Měla by tlumit výkyvy v elektrické síti, které vyvolávají obnovitelné zdroje, na které Čína spoléhá stále víc.