OSEL.cz

Spermie nabírají v nadvarleti celkem nečekaný „náklad“ a svědomitě jej při oplození vajíčka předávají právě počatým potomkům. Jak to zasahuje do vývoje embryí a může to mít vliv na lidskou neplodnost?

Quaise Energy míří za obnovitelnou energií do zemských hlubin. Spoléhají na to, že superhorké horniny, jejichž teplota překračuje 300 °C, mohou poskytnout spoustu geotermální energie. V současné době již staví pilotní projekt Obsidian, který by měl v roce 2030 dosáhnout výkonu 50 MW.

S velkou pompou propagovaný miliardářský projekt Breakthrough Starshot vyšuměl do ztracena. Vědci ale na technologie optického pohonu kosmických lodí úplně nezanevřeli. Tým Texas A&M University vytvořil metajety, zařízení tvořená metapovrchy, která důmyslným způsobem reagují na dopadající světlo. Stane se z nich časem nový typ pohonu?

…aneb Zdravotní karta z druhohorní éry

Měly to být jen takové veselé obrázky, které měly okořenit elektronickou komunikaci. Jak se ale ukázalo, lidský mozek čte emodži, především ty, co mají tvar obličeje, jako skutečné lidské tváře a vnímá jejich emoce. Emodži se díky tomu staly nesmírně populárními, ale možná by se na ně měl vydávat zbrojní pas.

V oboru gravitačních vln a gravitační astronomie se stále něco děje, takže i když od posledního dílu našeho seriálu neuplynulo ještě tolik času, myslím, že má smysl se podívat na některé zajímavé novinky, které se v tomto oboru za tu dobu udály. A tyto novinky opravdu stojí za to, jak uvidíte sami. Zvláště některé jsou totiž opravdu vzrušující. Tak se nezdržujme a pojďme na to. A začněme tentokrát na povrchu Země u observatoře LIGO, na něco o kosmických misích se můžete těšit na konci článku.

Nedávno jsme publikovali článek v prestižním časopise Science o tom, jak kořeny rostlin reagují na mechanický stres. Tato zpráva se objevila v mnoha médiích. Nikde ale nebylo moc času řešit nic podrobnějšího a museli jsme hodně krátit naše poselství. Čtenář OSLA však chce jistě víc, a proto bych zde trochu podrobněji rozebral, co jsme vlastně zjistili a proč je to důležité.

Čas plyne. Nejprve to zkomplikovala relativita, podle které má vlastně každý svůj čas, který se může lišit od ostatních. Podle kvantové mechaniky by v některých situacích čas mohl tikat současně různými rychlostmi, přičemž by tyto různé módy času byly ve kvantové superpozici. Podle nové studie by to mohly prokázat ultrapřesné atomové optické iontové hodiny.

Nebudu zde znovu opakovat základní fyzikální principy, pokud někoho zajímá fyzika za gravitačními vlnami, nebo si potřebuje některé skutečnosti zopakovat, doporučím se podívat na první díl našeho seriálu, popřípadě na dlouhý článek věnovaný jen gravitačním vlnám, který jsem vydal před několika lety.

Existenci gravitačních vln máme potvrzenou od 70. let. Přímo jsme je spatřili až roku 2015 díky detektorům LIGO, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. K detektorům v USA se později přidaly VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně perspektivní oblasti výzkumu.

Když se hromada kancelářských sponek nebo podobných částic propojí dohromady, vznikne pozoruhodný materiál, který není ani kapalinou ani pevnou látkou. V hromadě sponek, která je překvapivě pevná a odolná, je prostě víc, než by se na první pohled zdálo. Čekejte velké věci v materiálových vědách.

Čínský výzkumný tým vytvořil pěknou laboratorní simulaci zhroucení falešného vakua do stabilnějšího vakua. Použili k tomu masivní Rydbergovy atomy a laserové paprsky. Výsledky experimentů dopadly podle předpovědí kvantové teorie pole. Během výzkumu nebyl poškozen ani zničen žádný vesmír.

Američtí vědci postavili jednoduché mechanické počítače, které se kompletně skládají z mechanických komponent a zvládají jednoduché výpočty. Nepoužívají ani kousek mikročipu, ani špetku elektřiny. V budoucnu by mohly vzniknout mechanické počítače do extrémních podmínek nebo třeba chytré reagující materiály.

Bakterie nás doběhly, když ukázaly, že základní poučka genetiky nemusí platit. Všichni vědí, že instrukce pro tvorbu bílkovin jsou zakódovány v DNA. Ale může to být i obráceně? Může bílkovina kódovat DNA?

Kvarky jsou elementární částice, ze kterých se skládají protony a neutrony. Podle standardních představ by se kvarky již neměly skládat z ještě menších částic, ale fyzici rádi zkoušejí štěstí. Tým detektoru CMS zkusil, jestli by data ze srážek na LHC neodhalila, jestli mají kvarky něco uvnitř.

…aneb Výročí formálního popisu druhu Alioramus remotus

Ať je horko nebo zima, evoluce běží dál. Podle výsledků nedávné rozsáhlé studie má na podobu lidského genomu vliv přírodní výběr i v posledních tisících let nejčastěji v souvislosti s rozmanitými chorobami a imunitou. Usměrňující selekce ovlivnila asi 2 procenta našich genů.

Co když temná hmota není z tohoto vesmíru? Astrofyzik Enrique Gaztañaga tvrdí, že by to mohly být černé díry z předešlého vesmíru, který se „odrazil“ do toho našeho. Je to hodně extravagantní možnost, ale méně ztřeštěné nápady už docházejí. Cyklický vesmír by nakonec nebyl tak špatnou alternativou.

Čínští Unitree Robotics vyvíjejí humanoidního sprintera založeného na robotovi H1. Díky souhře mezi pokročilými senzory a motory se robot o hmotnosti 62 kilogramů přibližuje k rekordu Usaina Bolta. Je prý jenom otázkou času, kdy humanoid prorazí magickou hranici času na stovce pod 10 sekund.

Promyšleně upravená krajina může současně být okouzlující, pojmout spoustu uhlíku, oplývat biodiverzitou a současně fungovat jako strategická obrana před nepřátelským vpádem. Opět se potvrzuje, i když by z toho obě strany nejspíš byly v rozpacích, že vojáci a environmentalisté k sobě vlastně mají velice blízko.