Věda a technika

Ostře sledovaný turecký bojový tryskový dron KIZILELMA dokázal jako první zaútočit nadzvukovou střelou turecké výroby JET-230. Střela úspěšně zničila námořní cíl na vzdálenost přes 120 kilometrů. Je to další významný milník ve vývoji nové generace tureckých bojových dronů.

Termodynamika si začíná rozumět s kvantovou mechanikou. Výsledkem tohoto flirtu je i první cyklický kvantový tepelný stroj, který je zabudovaný do supravodivého obvodu. Tvoří ho transmonový qubit, rezonátor a kvantová chladnička. Podobná zařízení by mohla přispět k vývoji výkonnějších kvantových počítačů.

…aneb První objev malého „krále dinosaurů“

Nová technologie z Northwestern University funguje jako kouzlo. Pustíte energii do kapaliny a změní se na černý a elektricky vodivý hydrogel. Jde zřejmě o první známý materiál, který ukládá energii tak, že se při nabíjení fyzicky uspořádá do nové struktury. K uvolnění energie stačí přidat kyslík.

Poraněný mozek poškozuje zbytek těla, ale to mu odplácí podporou hojení. Dalo by se těchto přirozených procesů využít k léčbě?

Experimenty s důlní vodou z německé strany Krušných hor ukázaly, že bakteriální společenstva důlní vody bývalého uranového dolu dovedou vylovit uran z vody a přeměnit ho do jinak velmi vzácné pětimocné formy uranu. V budoucnu bychom to mohli využít na místech kontaminovaných uranem.

Pozemní systém Meadowlands je sice instalovaný na přívěsu a na první pohled nevypadá moc nebezpečně, ve skutečnosti ale dokáže brutálně zasáhnout satelitní síly protivníka. Ruší komunikaci se satelity i vysílání satelitů a má k dispozici ještě lstivější triky. Vesmírné síly teď dosáhnou přímo na orbitu.

Spálením železného prášku vznikne teplo a oxid železa. Zelený vodík z obnovitelných zdrojů energie pak zase může odstranit kyslík a přeměnit "rez" zpátky na čisté železo. Železo má přitom oproti vodíku ohromnou výhodu v tom, že ho lze úžasně snadno převážet a skladovat. Železný prášek by se tak mohl stát klíčovým médiem obnovitelné energetiky.

Mezinárodní tým fyziků dosáhl pozoruhodného úspěchu, když pozoroval hned několik kvazičástic chirálních gravitonů ve zlomkových kvantových Hallových systémech, včetně nízkoenergetického a poprvé také vysokoenergetického chirálního gravitonu.

Perla kykladských muzeí. Vystavuje velkou sbírku kykladských idolů z rané doby bronzové, která patří mezi několik nejlepších ve světovém měřítku. A k tomu další pozoruhodnosti z pozdějších dob, k nimž se dostaneme až příště.

Japonský tým z Ósaky pustil skupině studentů šest epizod Kravaťáků a pak je na magnetické rezonanci zkoumal, jak se jim do mozku otiskly sociální vztahy ze seriálu. Ukázalo se, že si mozek si při sledování takového příběhu vytváří vícerozměrnou sociální mapu, ve které jsou nejvýraznějšími body konflikty mezi postavami.

…aneb Aktuální statistika k červenci roku 2026

Jak skutečný český Jára Cimrman zkonstruoval fotoaparát pro jižní pól.

Floridská společnost AMPERA jako první na světě 3D vytiskla plnohodnotný modul jaderného reaktoru, který zahrnuje jádro a tlakovou nádobu reaktoru. AMPERA používá thoriové palivo TRISO. První komerční verze 3D tištěných modulů jaderných reaktorů by měly mít výkon 30 MW.

Materiál Rebond 300 nizozemské společnosti Paebbl vykazuje uhlíkovou stopu mínus 149 kilogramů oxidu uhličitého na tunu materiálu. Při jeho výrobě se využívá urychlená mineralizace, jejímž výsledkem je esteticky hodnotná přísada, která může nahradit až 30 procent cementu v běžných betonových směsích.

Materiál Rebond 300 nizozemské společnosti Paebbl vykazuje uhlíkovou stopu mínus 149 kilogramů oxidu uhličitého na tunu materiálu. Při jeho výrobě se využívá urychlená mineralizace, jejímž výsledkem je esteticky hodnotná přísada, která může nahradit až 30 procent cementu v běžných betonových směsích.

Laserové systémy se proti malým FPV dronům doposud neprosadily, z celé řady důvodů. Průlomem by mohl být systém DroneLight se 4 kW laserem. Namísto kontinuálního laserového paprsku pálí laserové pulzy o délce 10 milisekund, řízené umělou inteligencí. Obvykle stačí 5 až 10 děr do dronu, aby šel k zemi.

27. července 1983 v Uhříněvsi padl teplotní rekord, kdy bylo naměřeno 40,2 °C. Rudé právo to tehdy ale odbylo v okurkové sezóně jedinou větou „Příčinou abnormálního horka je tropický vzduch, který nad naše území pronikl až z Afriky.“ Tehdy totiž počasí ještě nebylo politikum.

Tým University of Texas El Paso smíchal pryskyřici vytvrzovanou světlem s kapalným elektrolytem na bázi lithia a vytvořil 3D tisknutelný polymerní hydrogel, z něhož je možné vytisknout elektrolyt pro baterie roztodivných tvarů a aplikací. Fantazii se meze nekladou.

Dokážou snížit metabolismus natolik, že vydrží pět let bez příjmu potravy. Prodloužili bychom si život, kdybychom si od nich vypůjčili jejich úsporné hospodaření s energií?