Věda a technika

Centromery, které drží pohromadě chromozomy od obou rodičů, hrají klíčovou roli při rozdělování chromozomů během dělení buněk. Navzdory značnému významu byly centromery pro genetiky až doposud velkou neznámou. Nové metody čtení dlouhých úseků DNA otevřely dveře pro výzkum těchto oblastí chromozomů.

Galaxie J0148-4214, vzdálená od nás asi 12,5 miliard světelných let, obsahuje hned 3 supermasivní černé díry současně. Astronomové detekovali dvojici supermasivních černých děr o hmotnosti 80 milionů a 600 tisíc Slunci společně s třetí o hmotnosti 2 miliony Sluncí, s využitím detailní analýzy spektra záření galaxie.

Ať chceme nebo ne, v digitálním světě se stávají měřítkem vlivu lajky, sdílení a stažení, i pokud jde o odborné publikace. Tým Cornell University dokázal předpovídat budoucí úspěch a vliv inovací na základě online zájmu, a to až pět let dopředu. Zítřek vědy a technologií momentálně určují lajky a downloady.

…aneb Kdo si opravdu zaslouží proslulou přezdívku T. rex?

Experimentální maglev v laboratoři Donghu zlomil třetí světový rekord za šest měsíců. Zařízení o hmotnosti 1,11 tuny na trati dlouhé 1 kilometr zrychlilo z nuly na 799 km/h za pouhých 5,3 sekundy. Přeprava cestujících takovou rychlostí ještě není na pořadu dne, ale mohl by z toho být třeba elektromagnetický katapult.

V Indii se konečně podařilo realizovat klíčové kroky k cestě za vybudováním thoriového cyklu. Do provozu se po řadě zdržení dostaly první tři domácí těžkovodní reaktory s výkonem 700 MWe a začíná jejich hromadná výstavba. Zároveň se štěpná řetězová reakce rozběhla u domácího sodíkového reaktoru s výkonem 500 MWe, který by měl být druhým pilířem systému využití thoria. Podívejme se na jeho současný stav podrobněji.

aneb Presumpce viny jako princip ochrany zdraví před účinky některých látek

Čínský výzkumný tým prověřil teorii slapového točivého momentu, která vysvětluje rotaci dnes pozorovaných galaxií prostřednictvím nejranějších struktur ve vesmíru, kdy na sebe gravitačně působily shluky plynu a temné hmoty. Gravitace tehdy mohla takové shluky plynu roztočit a tuto rotaci mohly zdědit galaxie, které z nich vznikly.

Dlouho se myslelo, že velkou mozkovou kůru máme kvůli rozvoji čelního laloku, který se považuje za centrum myšlení. Cogito ergo sum. Nový výzkum lebek primátů to smetl ze stolu. Čelní lalok během evoluce primátů velmi spořádaně kopíruje celkovou velikost mozku. Skutečný příběh velkého mozku se odehrává někde jinde.

Dronte mauricijský za nelichotivé označení dodo (ťulpas) či blboun nejapný, vděčí námořníkům, kteří ho objevili, lovili a navíc přivezli na ostrov mangusty aby ho zbavili hadů. Tohoto nelétavého ptáka se tak lidem spolu se zavlečenými nepůvodními druhy, podařilo zcela vyhubit během necelých sta let. Poslední zmínka o něm na ostrově v Indickém oceánu je z roku 1662.

Jak dostat na oběžnou dráhu v co nejkratším čase co nejvíc satelitů? Rocket Lab navrhují flatelity, velice ploché satelity, které je možné vyrábět ve velkém. Vesmírné síly zapojily flatelity do programu Space-Based Airborne Moving Target Indicator (SB-AMTI), v němž budou z nízké oběžné dráhy sledovat vzdušné cíle.

Letitá Riemanova hypotéza zůstává jedním z nejslavnějších a nejdůležitějších nevyřešených problémů současné matematiky. Její důkaz má cenu 1 milionu dolarů. Fyzici věří, že by kvantové výpočetní technologie mohly otevřít cestu k řešení tohoto 160 let starého problému teorie čísel. Kvantová magie se potkává s aplikovanou matematikou.

Neandrtálec býval synonymem pro primitivního barbara. Máme z nich však víc, než si připouštíme.

Terénní experimenty s ekologicky nesmírně úspěšnými mravenci Paratrechina longicornis ukazují, že jsou v řešení hlavolamů lepší než agenti umělých inteligencí, vycvičení na fyzikálních a matematických modelech. Také vyšlo najevo, že početnější mravenčí týmy vyřeší složitější hlavolamy v porovnání s malými týmy.

…aneb Další inovativní pohled na poslední hromadné vymírání druhů

Všeználek Darwin miloval masožravky. Mimo jiné vyslovil v roce 1875 předpověď, že by některé lomikameny mohly být masožravé. Botanici si nedávno posvítili na lomikámen Saxifraga candelabrum – a vyšlo to. Tráví nalepený hmyz a využívá z něho dusík. Tenhle lomikámen z Tibetu má rád maso!

Superdělo HATS mělo zasahovat cíle vzdálené přes 1 600 km. Dnes slouží v mnohem skromnější, ale současně velmi užitečné roli. Z futuristické zbraně vznikla specializovaná testovací platforma, která využívá extrémní zrychlení superdělem k získávání kvalitních dat pro vývoj hypersonických hlavic.

Výzkum obliby lidských a AI povídek naplno obnažil rozporuplný postoj dnešní společnosti k umělým inteligencím. Lidé považují povídky od AI za kvalitnější a také je víc zaujmou. Ale hodnotí AI povídky ještě mnohem lépe, když jim namluvíte, že jsou od lidských autorů. Co to tohle asi udělá s literaturou.

Slunce tu nebude věčně. Co bychom měli dělat, až spálí své hvězdné palivo, a my tady ještě budeme? Nebo nějaké podobné druhy? Gabriel Harry navrhuje zůstat na Zemi a snažit se ji co nejlépe ochránit před červeným obrem, do něhož se Slunce promění. Vyhořelé Slunce by podle něj nahradili plynní obři Sluneční soustavy, jejichž vodík a helium bychom spalovali ve fúzních reaktorech.

Napřed keramika zdobená v geometrickém stylu, pak archaické plastiky a po nich stavební dekorace, šperky a sklo z helénistické a římské doby. Skončíme velkou pozdně antickou mozaikou. To vše od 9. století před n. l. do konce antiky, snad až do 5. století n. l.