Věda a technika

„Pás děr“ představuje možná ještě větší záhadu než slavné geoglyfy z Nazcy. Postavili záhadný peruánský systém jam mimozemšťané, Inkové nebo jejich předchůdci?

Kairos Power staví v Oak Ridge demonstrační oblázkový reaktor Hermes. Aby udrželi tempo, využili služby největší polymerové 3D tiskárny na světě, která pracuje v centru Advanced Structures and Composites Center (ASCC) University of Maine. S vytištěnými šablonami na beton se betonuje jedna báseň.

Ve vzdálenosti asi 140 milionů světelných let od nás se nachází vlákno kosmické pavučiny, dlouhé asi 50 milionů světelných let. Astronomové pozorováním galaxií v tomto vláknu zjistili, že toto vlákno rotuje, asi rychlostí 110 kilometrů za sekundu. Je to jedna z největších struktur ve vesmíru, kterou jsme přistihli při rotaci.

…aneb Jak šel čas s objevy tyranosauridních teropodů

Teď nepůjde o lékařský význam tohoto slova, nýbrž o filosofický. Podle Platóna je poznávání vlastně rozpomínání (anamnésis), totiž na ideje, a to díky smyslovému vnímání. Prý se rozpomínáme na ideje, mezi nimiž duše žila před sestupem do těla. Vyžaduje „aha efekt“ reinkarnační nauku?

Vesmírná energetika stojí na solárních panelech. Jejich transport do vesmíru se ale hodně prodraží. Dcubed nabízejí jako řešení systém ARAQYS, který tiskne solární panely přímo ve vesmíru. Úspora je prý o řád, první solární panely by se měly tisknout ve vesmíru už v prvním čtvrtletí příštího roku.

Při průchodu elektřiny drátem nebo třeba vody trubkou dochází k tomu, že prostředí tento pohyb brzdí. Kvantový svět má ale svoje pravidla. „Kvantový drát“ z tisíců lineárně uspořádaných atomů rubidia, polapených v magnetických polích a laserech funguje jako perfektní vodič.

Mývalové geniálně využili lidských sídel a rozpoznali v nich zdroj nejsnáze dostupné potravy. Staly se z nich popelnicové pandy, které ale musejí být v rámci možností příjemné a milé, aby jejich lidští sousedé nebránili své odpadky se zbraní v ruce. Jsme svědky bouřlivé evoluce popelnicového mazlíka.

Kniha z pozůstalosti slovutného paleontologa Oldřicha Fejfara právě vyšla. Okénko do problematiky třetihorních savců v západních Čechách, ale zvláště do „lázeňské geologie“ a geognosie raného 19. století, s tehdejší diskuzí „neptunismu“ a „plutonismu“, tedy i o Komorní hůrce, slavné české sopce.

Horké vody národního parku Lassen Volcanic severovýchodní Kalifornii obývá geotermální améba, která je tak drsná, že se při teplotě 42 °C teprve začíná rozcvičovat. Experimenty ukázaly, že incediaméba roste a množí se až do teploty 63 °C, což z ní dělá nového rekordmana mezi eukaryoty.

Hraví fyzici našli (téměř) univerzální vztah, který platí pro náhodné rozbíjení křehkých objektů, ať už z pevných látek nebo kapalin. Nový zákon sedí na veliké množství dat o rozbíjení, s výjimkou příliš měkkých objektů a situací, kdy rozbití je spíše pravidelné než náhodné.

Soudobé hypersonické systémy jsou obvykle velice drahé. Jejich cena se pohybuje v desítkách milionů dolarů. Čínští Lingkong Tianxing Technology vyvinuli „lidový“ hypersonický systém YKJ-1000. Díky jednodušší konstrukci ho lze vyrábět ve velkém a podstatně levněji. Při rychlosti Mach 7 by ve větším počtu mohl zahltit už tak problematickou obranu proti hypersonickým střelám.

Materiáloví vědci Oregon State University vymysleli sofistikovanou náhražku betonu z jílové zeminy, vláken konopí, písku, biouhlu a tepelně aktivovaného pojiva na bázi akrylamidu. Začíná tvrdnout ihned po opuštění trysky tiskárny, za 3 dny se pevností vyrovná betonu pro obytné stavby a do 10 dní ho více než dvakrát v pevnosti překoná.

Knižní klenot letošního podzimu představuje dynamiku krajiny mimo hustě obydlené oblasti za posledních zhruba 12 tisíc let, od konce paleolitu po následky požáru v Českosaském Švýcarsku. Přitom seznámí s řadou metod zkoumání, jak z rozličných přístupů získat plastický obraz. Také problematizuje některé ikony, například koncept původnosti.

Můžeme si představovat, jak nám vědomí tajuplně vykrystalizovalo v hlavě a přemýšlet, proč jsme výjimeční. Nebo se můžeme podívat na ptáky. V poslední době se množí důkazy, že ptáci mají určité formy vědomí a jsou si svým způsobem vědomi sami sebe. Jak se zdá, vědomí má starobylou historii, prochází evolucí a jeho mnohem běžnější, než jsme si mysleli.

Indičtí kvantoví čarodějové zkusili prolomit limit prolomení limitu kvantové podivnosti se strojem na nukleární magnetickou rezonanci a qubitem z jádra atomu uhlíku uvnitř molekuly. Ačkoliv to zní nepravděpodobně, dokázali to, když uvedli qubit do stavu superpozice různých typů magnetické rotace. Výsledkem je ještě podivnější a překvapivě praktická podivnost.

Z Číny se stává velmoc humanoidních robotů. Humanoidi přijíždějí do továren, na letiště, do úřadů, a také na hranice. Hraniční přechody i samotnou hranici v provincii Kuang-si posílí žádaní humanoidi Walker S2 čínských UBTECH Robotics, kteří si sami mění baterie.

Společnost UBTECH z jihočínského Šen-čenu jako první dodala humanoidní roboty v masovém měřítku zákazníkům z průmyslu. Zájem mají především automobilky. Do konce roku UBTECH nasadí 500 humanoidů Walker S2. Jejich akcie stoupají. Sledujeme počátek převratu v průmyslové výrobě?

Startup Longshot vyvíjí veliké dělo, které by mělo vystřelovat projektily s nákladem na oběžnou dráhu. V domovském Oaklandu úspěšně prošli pilotními testy. Teď stavějí pokročilý prototyp v Alameda Point a čekají na povolení k výstavbě u letiště Tonopah v Nevadě pro dělo ráže 910 mm a délce přes 500 metrů, které by již mělo dostřelit na orbitu.

S rekordně malými nano OLEDkami z ETH Zürich je možné vyrobit pixely o velikosti 200 nanometrů. S nimi by bylo možné teoreticky vyrobit displej s rozlišením 50 tisíc pixelů na palec. Na obzoru se rýsují displeje s ultra ostrým obrazem, výkonné minilasery, pokročilé mikroskopy nebo třeba velmi citlivé biosenzory.