OSEL.cz

Kosmologie, dříve vysmívaná věda, dnes zažívá bouřlivý rozvoj a má k dispozici již poměrně dlouhou řadu způsobů, kterými můžeme zkoumat náš vesmír, jeho vznik a vývoj. Drtivá většina těchto metod nějakým způsobem souvisí s vlnami. Elektromagnetické vlny nám přináší možnost zkoumat reliktní záření, fotony zbylé po fázi raného horkého vesmíru, ale také díky nim vidíme proměnné hvězdy cefeidy a supernovy, které dovolují určovat vzdálenosti v kosmu.

Francie měla spásný nápad využít stávající civilní průmyslová zařízení a infrastrukturu pro masovou výrobu relativně jednoduchých a levných sebevražedných dronů dalekého dosahu. Renault bude vyrábět desetimetrové drony Chorus, které doletí přes 1 000 kilometrů. Chtějí zvládnout 600 dronů měsíčně a první budou už letos.

Naše milá Mléčná dráha, stejně jako galaxie kolem nás, vězí v ohromující ploše temné hmoty, která se rozprostírá do vzdálenosti desítek milionů světelných let a je z obou stran obklopená ohromnými prázdnotami. Takové uspořádání vesmíru podle simulací pěkně odpovídá pozorovanému rozmístění a pohybu galaxií. Terry Pratchett měl pravdu, jen v poněkud větším měřítku.

Kousíček jižně od Slavonic je v létě k vidění pestrá sbírka zajímavých a pohledných věcí z dob od paleolitu po pozdní 20. století, navíc zdánlivě pel-mel napříč mnoha kulturami, včetně řady hodně vzdálených. Přinejmenším je to svérázně rozmarná antropologie, ale snad taky zajímavě prezentovaný nezvyklý pohled na obecný vývoj kultury.

Vědci vzali populární bakterie E. coli s jejich osudovým protivníkem fágem T7 a společně je poslali na Mezinárodní vesmírnou stanici. Strávili tam 25 dní v nelítostných závodech ve zbrojení, které probíhaly jinak než na Zemi. Po návratu se ukázalo, že fágy zmutované na orbitě snadno zničí jinak velmi houževnaté rezistentní infekce močových cest.

…aneb Opravdu cenil T. rex zuby?

V dnešním článku se podíváme na výběr sedmé střední mise v rámci vědeckého programu Evropské kosmické agentury ESA. Tato kategorie je nám dobře známa, neboť právě v jejím rámci se do kosmického prostoru vydaly již dvě velmi úspěšné mise Solar Orbiter, který se věnuje výzkumu Slunce, a také teleskop Euclid zaměřený na temnou hmotu, temnou energii a kosmologické parametry našeho vesmíru. Další tři mise jsou již vybrané. Nyní se podíváme na sedmou vědeckou misi, jejíž výběr pomalu spěje do finále.

Lidská psychika je velmi zranitelná nátlakem dojmu většiny. Co když je ale takový dojem naprosto umělý, vyrobený na zakázku? Dezinformační roje inteligencí představují extrémní hrozbu právě kvůli tomu, že mohou vytvářet velmi věrohodný dojem většinového názoru, který přitom vůbec neexistuje.

Výzkumný tým šanghajské Fudan University vyvinul tenké vláknové čipy, které obsahují 100 tisíc tranzistorů na centimetr délky. Vydrží ohýbání, odírání, natahování i kroucení. Ustojí 100 cyklů vyprání v pračce, teploty do 100 stupňů Celsia a také přejetí 15,6 tunovým náklaďákem.

Americká společnost CFS jako první na světě vyřešila výrobní problémy magnetických cívek z vysokoteplotních supravodičů a zahájila kompletaci pokročilého tokamaku SPARC.

Detailní výzkum fosilií strunatců a nejspíš i obratlovců myllokunmingiidů, kteří byli již dříve objeveni v čínské čchengťiangské biotě, ukázal, že měli na hlavě nikoli jeden pár, ale hned dva páry komorových očí. Jeden pár větších na bocích a mezi nimi druhý pár menších oček. Dnes máme jejich pozůstatky v mozku jako šišinku.

Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná?

Moderní technologie žízní po magnetech. Problém je, že soudobé technologie magnetů využívají vzácné zeminy, případně drahé kovy. Tým Georgetown University nabízí jako levnou a dostupnou alternativu magnety založené na slitinách s boridy o vysoké entropii. Mohly by se uplatnit ve velmi rozmanitých aplikacích.

V únoru 2024 vyšel na tomto serveru můj článek Disertace, která změnila fyziku: sto let vlnově-částicové duality, v němž jsem připomněl blížící se stoleté výročí disertace Louise de Broglie, v níž rozšířil Einsteinovu revoluční myšlenku vlnově-částicové duality fotonu, na hmotné částice, konkrétně elektron. Jeho myšlenka, která byla snad ještě revolučnější než Einsteinova, byla pro Schrödingera výchozím bodem při formulaci své rovnice. Připomínám závěrečný odstavce mého článku:

Vídeňští kvantoví inženýři vzali nanočástice z atomů sodíků o velikosti asi 8 nanometrů a udělali z nich pořádně velké Schrödingerovy kočky, tedy optikou kvantové mechaniky. Je roztomilé si představit, jak se takové nanopecky alkalického kovu pohybují jako vlnky na předivu časoprostoru.

Z lidského evolučního stromu vypadl klíčový „článek“ a počátky rodu Homo se ztrácejí v mlze spekulací a dohadů.

Tým University of California San Diego testuje Dungeons & Dragons, tedy ryzí hru na hrdiny, s velkými jazykovými modely Claude 3.5 Haiku, GPT-4 a DeepSeek-V3. Inteligence to očividně baví a v herním zápalu samy od sebe pronášejí hlášky, které sedí k jejich postavám. Je neuvěřitelné to sledovat.

Kvantoví fyzici zkoumají nekonvenční řešení problému kvantového měření, která představují modely kvantového kolapsu. Tyto modely počítají s tím, že vlnová funkce kolabuje sama od sebe. Podle nového výzkumu také vedou ke kvantovému cukání času, které sice nezměříme ani dnešními nejpřesnějšími hodinami, ale je reálné.

Švédská společnost Eco Wave Energy vybuduje příbřežní vlnovou elektrárnu na vlnolamu Barra do Douro v portugalském městě Porto. Bude to první 1MW elektrárna tohoto typu na světě. Pokud vše dopadne podle předpokladů, potvrdí to životaschopnost pobřežní vlnové energetiky.