VIRY.CZ

Třetí díl série o chytrých zařízeních (IOT – Internet of things) v domácnosti je již konkrétnější a ukazuje jednu z alternativních cest jejich použití, která je zcela odlišná od „mainstreamové“ cesty, kterou to zapojí drtivá většina ostatních uživatelů. V konečném důsledku může být právě tohle rozhodující faktor, díky kterému se můžete vyhnout případnému hackerskému útoku či výpadku cloudové infrastruktury výrobců IOT. Příjemným vedlejším efektem je navíc to, že často i stoupne komfort užití IOT zařízení a otevírají se další možnosti jejich spolupráce. Abych ale řekl celou pravdu, tímto přístupem přebíráte i komplet zodpovědnost (za problémy můžete nadávat akorát sobě) a vyžaduje to i větší znalosti IT.

Je plno stejně kvalitních či kvalitnějších alternativ, ale osobně mám drtivou většinu IOT senzorů / detektorů od značky Shelly. Doporučuji se ale podívat i na zařízení na bázi ZigBee. Já jsem ale žádnou centrální bránu řešit nechtěl a spoléhal se čistě na komunikaci po WiFi. Jelikož jde o novostavbu, stropních WiFi „talířů“ je po domě dostatek (Ubiquiti UniFi AC Long Range).

Zařízení „Shelly 1“ (či Shelly 1 Plus) v hodnotě několika stokorun slouží skvěle například na otevírání el. garážových vrat. Paradoxně to vychází finančně levněji, než dokupovat oficiální dálkové ovladače dalším členům rodiny. Navíc můžete vrata otevírat odkudkoliv přímo z mobilního telefonu.

Otevřené okno, děravá pračka

Dále používám Shelly Door Window 2 a Shelly Flood. V obou případech jde o senzory napájené baterií. První detekuje otevřená okna / dveře a druhý únik vody. Detektory na otevřené okna / dveře používáme tam, kde je běžně zapomínáme v rámci větrání zavírat, tedy u oken a dvěří, které nejsou úplně na očích. Shelly Flood je pak umístěn pod pračkou a myčkou. S prorezlou myčkou a tekoucí pračkou máme z minulosti neblahé zkušenosti. Původně byl záměr zaintegrovat detektory vody společně s centrálním uzávěrem vody, ale ten jsem zkritizoval v předchozím díle (powered by Tuya) a už nikdy nedořešil. Pointa, že únik vody z myčky / pračky povede automaticky k uzavření přívodu vody do domu, tak dosud nebyla realizována.

Někdy je umění najít místo, kam senzor otevřených dveří přidělat. Oba díly musí být od sebe maximálně několik mm, pokud mají hlásit stav „zavřeno“. Zde toho bylo dosaženo držáky z 3D tisku.

Měrák elektriky i vody

Další IOT zařízení, která používám, ale jsou spíše pasivního charakteru jsou:

Shelly 3EM – 3-fázový měřák spotřebované el. energie v domácnosti. Původně koupeno spíše jako hračka, nicméně nakonec se ukázalo, že to není úplně marná věc pro detekci anomálií ve spotřebě el. energie. Já tak díky tomuto měřáku včas odhalil, že tepelné čerpadlo nebylo nastaveno úplně ideálně (například, že zbytečně často využívalo neúspornou přímotopnou spirálu).

AI on the edge device – měřák spotřeby vody. Tohle není hotové zařízení, ale pokud za pár stovek koupíte miniaturní integrovanou desku s kamerou a správně ji nasadíte na vodoměr (nutno vytisknout na 3D tiskárně), dokáže spolehlivě převádět stav analogových „budíků“ na litry. A když se pak kouknete na denní spotřebu vody, nestačí se člověk divit. V m3 to nevypadá tak drasticky…

Bez 3D tiskárny se člověk neobejde ani zde. V horní části je umístěn „mini počítač“ na bázi ESP32 CAM se SW AI on the edge, který například co 5 minut vyfotí ciferníky vodoměru miniaturní kamerou (přisvítí si LEDkou) a převede je do digitální podoby.

Trouba a čistička vzduchu taky na internet?

V domácnosti by se našlo více zařízení, která se chlubí možností připojení k internetu, ale nenašel jsem žádný rozumný scénář, proč bych je tam připojoval (trouba, čistička vzduchu, …). Naopak možnost vzdáleně zapnout klimatizaci, poštelovat tepelné čerpadlo či fotovoltaický systém je vítaná. U chytré televize s Androidem je varianta s internetem jasná.

Fotovoltaika značky SOLAX, stejně jako tepelné čerpadlo PZP (model Economic) mají též vlastní cloudovou infrastrukturu a tedy i mobilní aplikaci, nicméně nic z toho se mě netýká. Komunikace je tak vedena lokálně skrze „průmyslový“ protokol Modbus, který obě zařízení skrze síťový protokol TCP nabízejí.

Bez internetu, odříznuto, šmytec

Všechna výše uvedená zařízení jsem laicky řečeno odříznul od internetu. To je alfa a omega odlišného přístupu, který jsem zvolil. Místo oficiální cloudové infrastruktury výrobců tak všechna zařízení směruju na lokální server s open source aplikací Home Assistant. Tahle aplikace umožňuje spravovat téměř vše, co je připojeno ethernetovým kabelem nebo skrze WiFi. A to z jednoho místa (resp. z jedné mobilní aplikace) a často lépe, než přes oficiální aplikace výrobců. Home Assistant provozuji na mini počítači Raspberry 3, protože se mě jich doma prostě několik válelo Variant nasazení ale existuje několik. Kromě toho, že můžete Home Assistant provozovat v režimu „hračička“, můžete v něm mezi připojenými zařízeními vytvářet i automatizace a optimalizovat tak chod domácnosti.

Chytrá IOT zařízení značky Shelly Vám detekuje Home Assistant automaticky během několika minut a jejich připojení je otázkou několika kliknutí. FVE SOLAX lze provozovat skrze protokol Modbus a díky existenci addonu je to i zde na několik kliknutí + nutnost zadat IP adresu střídače. Největší výzvou tak bylo připojení tepelného čerpadla PZP opět skrze Modbus (zvlášť, když tenhle protokol vidíte prvně v životě), ke kterému ale žádný addon neexistuje. Díky vstřícnému přístupu tech. podpory společnosti PZP jsem ale obdržel dokumentaci a několik dalších cenných rad, což vedlo k tomu, že dokážu vyčítat a měnit klíčové parametry tepelného čerpadla.

Home Assistant – z jednoho místa můžete vidět dění v celé domácnosti. Možnosti jsou obrovské. Příjemné je i udržování historie jednotlivých hodnot a hlavně to, že je HA dotaženější než celá řada originálních aplikací od výrobců IOT.

Nebýt otrokem

Ač prostřednictvím Home Assistantu přebírám kontrolu nad tepelným čerpadlem, neohrozím chod TP ani domácnosti v případě, že například server s Home Assistantem „umře“ nebo ho vypnu. V zimě to prostě bude topit tak jako tak a teplá voda taky bude. Obecně to mám takhle nastaveno i vůči dalším IOT zařízením. Garáž můžu pořád otevřít dálkovým ovladačem, světla vypínačem a dveře klíčem. Nechci být otrokem chytré domácnosti. Mimochodem (tohle má teda už hodně daleko od původního tématu ohledně zabezpečení IOT v domácnosti), v případě tepelného čerpadla mě zaujalo to (ač je to patrně normální, ale pro mě novinka, neboť jsem tuto problematiku nikdy neřešil), že se mu musíte v pravidelných intervalech (tuším že každých max. 100 sekund) z Home Assistantu skrze modbus hlásit. Jenom tak ho můžete vzdáleně z Home Assistantu ovládnout. Pokud se hlásit přestanete (například vlivem závady Home Assistant serveru), tepelko převezme řízení zpět. Jednoduché a funkční.

Automatizace na pár kliknutí

Jakmile máte všechna chytrá zařízení na jednom místě v Home Assistantu, můžete prostřednictvím vizuálních průvodců dělat i jinak složité věci jednoduše. Věci, které byste jinak museli řešit přes elektrikáře, nákupem fyzických stykačů, spínačů, …, dokážete vyřešit během pár minut přes klávesnici a myš. Já jsem kupříkladu v Home Assistantu realizoval tyto automatizace:

Akumulace / navýšení cílové teploty vody v bojleru v případě přebytků z fotovoltaiky

Automatizace je nastavena tak, že pokud fotovoltaika vyrábí více než 4 kW po dobu minimálně 20 minut (vyčteno přes modbus Solaxu), navýší významně cílovou teplotu v bojleru i za cenu, že začne tepelné čerpadlo využívat 3 kW přímotopnou spirálu (zařízeno přes modbus PZP). Asi by to šlo vymyslet sofistikovaněji, nicméně mě se předpověď počasí v HA neosvědčila, tudíž pokud moje FVE vyrábí 20 minut v kuse přes 4 kW, beru to, že venku je jasno s minimem mraků a tudíž je malá pravděpodobnost, že si bude tepelko při této operaci zbytečně „docucávat“ z baterie.

Okamžité shození tepelného čerpadla do pohotovostního režimu v případě výpadku el. energie ze sítě

Pokud vypadne el. síť v ulici (vyčteno z modbus Solaxu, který se přepne do režimu „off-grid“), nemá smyslu nahřívat vodu / topit z baterií (zařízeno skrze modbus PZP přehozením TČ do pohotovostního režimu). I v zimě je teplo v baráku naakumulované, tudíž pokud nenastal zrovna konec světa, těch pár minut až hodin, než elektrika naběhne, lze vydržet. Resp. než baterii FVE rychle vyždímat k dohřátí teplé vody a nebo ke zvýšení teploty topení, to ji raději využít k zajištění osvětlení, vaření či dokončení pracího cyklu. Pochopitelně funguje i opačná automatizace, která to po ukončení výpadku „nahodí“.

Zapnutí bazénové filtrace pokud jsou přebytky a venku je teplota, která za tu filtraci bazénu stojí

Elektromobil, spotové ceny, závěr

Pokud pak někdo nakupuje energii za spotové ceny, řeší i její prodej a vlastní elektromobil / wallbox, pak lze vymyslet spousty dalších automatizací. To všechno lze totiž do Home Assistantu integrovat.

No a v příští (a zřejmě poslední) části se teda už opravdu vrátíme k tomu zabezpečení Home Assistant sice v tomto díle spatřil světlo světa, ale těžko si přes něj otevřeme garážová vrata, pokud budeme před domem mimo dosah WiFi signálu. Čekají nás tak pojmy jako VLAN, pfSense, HAproxy, Snort, Acme, GeoIp blocking, fail2ban, …

The post Odříznutí internetu, přesun k Home Assistantu appeared first on VIRY.CZ.

Minule jsem psal o rizicích spojených s fotovoltaickými systémy z Číny a navázal tak na obavy z činských elektromobilů. Na problém, ale můžete narazit i v řádech stokorun. Stačí si koupit chytré zařízení „Powered by Tuya“ a nebo být připojení do internetu přes domácí WiFi router, který fyzicky ještě funguje, ale morálně je 10 let za zenitem…

Pokud si koupíte domů nějaké chytré zařízení typu IOT (Internet of Things) a jste ho schopni ovládat odkudkoliv, třeba i z dovolené trávené tisíce km daleko, pak takové zařízení zcela určitě funguje v níže uvedené konfiguraci. Technicky je přímé spojení mezi IOT zařízením a mobilním telefonem s obslužnou aplikací komplikované. V komunikaci tak figuruje kromě domácnosti a uživatele (na plážovém lehátku), i třetí prvek a tím je serverová infrastuktura výrobce IOT někde v internetu („cloudu“). Komunikace IOT zařízení je tak mezi domácností a uživatelem „protunelována“ skrze tyto servery. IOT zařízení aktivně komunikuje se servery, obdobně jako obslužná aplikace na mobilním telefonu. V této konfiguraci to bude fungovat v podstatě všude, ať už na hotelové WiFi nebo jakékoliv mobilní síti. Žádné mapování portu, žádné nastavování firewallů. K provozu prostě jen stačí, aby „fungoval internet“.

Cloud, cloud, cloud, …

Tahle konfigurace přináší i spoustu míst (zakroužkovaná místa), kde může nastat nějaký problém. Problém může být v samotném IOT zařízení a může jít například o šlendrián výrobce, který si usnadnil práci a do všech prodaných zařízení natvrdo nastavil stejné heslo, které je pak použito při komunikaci se servery. Příkladem budiž chytrá garážová vrata značky NexxHome, která lze díky podobné chybě otevírat hromadně na dálku jedním uživatelem.

Chyba může být i ve způsobu komunikace, kterou navazuje jak IOT zařízení, tak mobilní telefon. Šlo by najít spousty příkladů, kdy se prostě komunikace realizuje v nešifrované podobě a lze tak do ní vstoupit kdekoliv po cestě. A nebo probíhá šifrovaně, ale nevadí ji, pokud je odkloněna skrze server útočníka. Obecně se tomuto útoku říká MITM – „Man in the middle“.

A co teprve chyby v cloudové infrastruktuře? Síť výrobce může být kompromitována hackery a tudíž mohou do chodu IOT zařízení zasáhnout, případně „jen“ publikovat jména / hesla uživatelských účtů. A v neposledním řadě tu máme ještě nejslabší článek celého řetezce a tím je uživatel (kroužek zcela vpravo). Ten vlivem sociálního inženýrství a různých oblbovaček může jméno / heslo odevzdat útočníkům sám a to relativně dobrovolně…

Napadení / kompromitace zařízení v domácí síti

Důsledkem výše uvedeného může dojít i k situaci, kdy bude IOT zařízení v domácnosti kompromitováno / napadeno. Můžete pak mít sebelepší firewall chránící před útoky z venku a přesto to nepomůže, jelikož už máte „škodnou“ uvnitř domácnosti a to rovnou v síti, kde máte ty nejcitlivější data (úložiště fotek, certifikáty a hesla do bankovnictví, …).

„Třešničkou na dortu“ je pak kompromitace samotného firewallu (což je taky chytré IOT zařízení) ať už z venku, nebo skrze jiné kompromitované zařízení uvnitř domácí sítě. Jeden čerstvý příklad za všechny, týkající se oblíbené značky TP-Link. Útoky na domácí WiFi routery / firewally mohou být úspěšné i z těchto důvodů:

• Nechávají se v default nastavení od výrobce. Prostě se krabička zapojí a když „internet jede“, jde se od toho.
• Nedochází k automatickým aktualizacím firmwaru (=opravě chyb), protože to vyžaduje interakci uživatele (a ten o této nutností neví a nebo na to kašle).
• Vůbec se neřeší situace kolem životního cyklu WiFi routeru – EOL (End of life), kdy výrobce již žádné bezpečnostní aktualizace firmware nevydává. Někteří výrobci chrlí nové a nové modely a o to dříve ukončují podporu pro ty starší. Zároveň zachovávají zařízením fyzickou „dlouhověkost“. Ovšem ne tu morální! WiFi router se tak mění obvykle až v momentě, kdy prostě fyzicky umře. To ale může trvat třeba 8 let, přičemž výrobce k němu dodal poslední aktualizaci 6 let dozadu. Útočníci tak budou mít několik posledních let větší šanci na kompromitaci takového firewallu, pokud se nějaká zranitelnost objeví, ale výrobce na ni nezareaguje.

WiFi router, vstupní bod do domácí sítě

I když budete mít WiFi router za pár stovek, obvykle lze v nastavení najít funkci nazvanou jako GUEST WiFi. Tedy oddělenou WiFi síť pro návštěvy. Není nic jednoduššího, než do této sítě „naházet“ i všechna chytrá zařízení. Do privátní WiFi sítě pak pustit pouze svůj notebook, stolní počítač, telefon, … Návštěvy též hodit do GUEST WiFi.
Důvod? Pokud dojde ke kompromitaci zařízení ve WiFi síti GUEST, pak principiálně nemohou škodit v oddělené privátní WiFi síti. Je tam jedno ALE: Pokud to budete brát do důsledku a do GUEST WiFi sítě zařadíte i chytrou televizi, můžete zapomenout na chromecast a podobné funkce, kdy například z mobilního telefonu pustíte video či foto na TV… Je tedy na zvážení, jak například s TV naložíte. Ale stále lepší něco, než nic.

Z výše uvedeného plyne i nutnost aktualizovat WiFi router a ideálně i zabránit situaci, kdy používate nějaký, který je EOL (End of life). Pokud toto řešit nechcete nebo neumíte, může být zajímavým řešením český projekt Turris. Je ale potřeba počítat s vyšší pořizovací cenou. Více na turris.cz.

Jaká IOT zařízení?

Pokud jde o samotná IOT zařízení, doporučuji vybírat ty, která Vás nenutí používat cloudovou infrastrukturu výrobce. Obecně by to mělo být možné u IOT zařízení, která jsou kompatibilní se zigbee (stěžejní je to pak hlavně při výběru konkrétní zigbee gateway/brány) a nebo třeba IOT zařízení mnou oblíbené značky Shelly. Ono bude pochopitelně plno dalších značek, kde není cloud nutností, nicméně speciálně varuju před nákupem IOT zařízení, která jsou označená jako „Powered by Tuya“ nebo obecně Tuya. To je jedno velké neštěstí!!!

Pozor na „Powered by Tuya“!

Ač může jít o mechanicky i softwarově kvalitní IOT zařízení, Tuya (přes WiFi) je zárukou toho, že taková zařízení se budou zuby nechty bránit lokálnímu provozu bez nutnosti internetového připojení a přístupu ke cloudové infrastruktuře tuya.com! Já jsem například držitelem chytrého ventilu na uzavírání vody „Powered by Tuya“ a moje idea byla taková, že pokud jiné IOT zařízení detekuje vodu pod pračkou či myčkou, ventil „Powered by Tuya“ dostane automaticky povel na uzavření přívodu vody do domu. Paradoxně, i když je WiFi ventil i detektor vody ve stejné WiFi síti a tekoucí pračka stojí třeba jen o metr vedle, příkaz na otočení ventilu musí přijít z internetu skrze cloudovou infrastrukturu v Číně! Takže pokud Vám zrovna nepůjde internet a nebo se Číňan rozhodne jinak, prostě tu vodu nezastavíte! Nějaké způsoby, jak to obejít, existují, nicméně to je na samostatný článek a s manželkou jsme se shodli, že je snad lepší nechat se vytopit, než tohle

Kdybych byl paranoidní, tak bych fungování a filozofii Tuya zařízení označil za cílený business plán. Když se podíváte na množství „Powered by Tuya“ zařízení na aliexpressu všeho druhu a ty příznivé ceny, nechci si ani představit důsledky toho, jak to ve světě dopadne, pokud se Čína nas*ere…

No a příští týden snad už pozitivně u třetí části

The post Rizika nevedou jen přes fotovoltaiku, stačí Vám „Powered by Tuya“ zařízení za pár stovek appeared first on VIRY.CZ.

Nedávno mě zaujal rozhovor s Radkem Špicarem, víceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy, který prohlásil, že „Čínská elektroauta nejsou jen konkurence válcující evropské automobilky, ale také možné bezpečnostní riziko“ a že se o této problematice příliš nemluví. Ivo Zelinka pak na X navázal příspěvkem, „Máte rádi trojské koně? Pak pro vás mají čínské automobilky skvělou zprávu – můžete si takového koně levně pořídit„. Já bych si tedy dovolil navázat daleko větším problémem, o kterém se též nemluví. A to jsou čínské fotovoltaické systémy na střechách rodinných domů, na které lze navíc žádat o dotace typu „Zelená úsporám“…

Čína je hrozba

To, že je Čína hrozbou, se lze dočíst pravidelně ve zprávách BIS či o tom slyšet hovořit hlavu státu. Do praxe to ale nemá prakticky žádný dopad. Patrně se čeká na první „průser“. Obrovskému podílu čínských fotovoltaických systémů napomáhá i fakt, že množství evropských výrobců FVE střídačů spočítá na prstech jedné ruky i ten, kdo si jich pár nechal v cirkulárce. Pokud si přesto někdo vybere z evropské konkurence (pozor na rebrandy čínských značek!), často ho pak odradí cena. U panelů je situace ještě horší.

Čína je lídr

Sám mám na střeše čínské panely a ve sklepě čínský střídač značky SOLAX. O jeho kvalitách nepochybuji, nicméně vhled do IT bezpečnosti mě už před instalací dovedl k tomu, že prvním krokem po spuštění elektrárny bude to, že ji prostě odstřihnu od internetu. Pro FVE systémy je naprosto typické, že je lze ovládat a sledovat přes cloud, resp. mobilní zařízení či webový portál. Vlastně často ani jiná rozumná varianta neexistuje, pokud chcete o FVE vědět alespoň něco. Výrobce tak automaticky sbírá řadu cenných informací. Nedělám si iluze, že je nesbírají západní společnosti i v jiných odvětvích, nicméně jak říká jeden kamarád: „radši se nechám odposlouchávat ze západu, než z východu“.

Kromě toho ale víme, že výrobci mají k dispozici často větší množství nástrojů, než samotný majitel fotovoltaiky. Konkrétně například u značky SOLAX je Vám schopna technická podpora přes internet upgradovat firmware jednotlivých komponent. Stačí je o to požádat e-mailem. Pokud se o upgrade firmware pokusí sám majitel, bude k tomu potřebovat patřičně nastavený USB flashdisk, strčený do střídače.

Tchaj-wan

Modleme se, aby nikdy nevypukl konflikt mezi západem a Čínou např. o Tchaj-wan. Pokud by eskaloval, mohlo by dojít minimálně k tomu, na co upozorňuje p. Špicar. Plus, pokud nás Rusko dokázalo vydírat vypínáním / zapínáním plynu, což bylo pár let dozadu nemyslitelné, proč by nemohla Čína vydírat skrze chytrá IOT zařízení (včetně FVE), když jsou v drtivé většině Čínského původu a je s nimi prošpikovaná celá Evropa?

Chyby a uživatel

Zpět však do pozitivnější reality On tedy ten „průser“ může přijít daleko jednodušší cestou. Připomeňme, že majitel FVE může být typově naprosto stejný člověk, který například na bazoši prodává kalhoty za pár stovek a nechá se přitom okrást o 200 tisíc, může to být zároveň ten, který používá jedno jednoduché heslo na všechny služby či ten, který vůbec nezná pojem jako „dvoufázové ověření“ nebo 2FA (zde je teda dobré podotknout, že 2FA neznají ani někteří výrobci střídačů!!!). Můžeme se tak brzo dočkat kauz, kdy prostě někdo získá kontrolu nad cizí elektrárnou a minimálně tak majiteli doma zhasne. Neúmyslné chyby (a nebo úmyslné plynoucí z lajdáctví a neznalosti) ale mohou dělat i samotní výrobci střídačů či jiných chytrých IOT zařízení. Zde je pár kauz, popsaných přímo na viry.cz:

https://viry.cz/zavirovani-automobilu-pres-internet/
https://viry.cz/hrozba-v-rozkroku/
https://viry.cz/kulma-na-vlasy-s-ovladanim-pres-mobil-je-tu/

Co s tím?

Nejednodušší je zvážit, zda opravdu musíte mít chytré zařízení dostupné z internetu. Zda nenechat WiFi čističku vzduchu či WiFi pračku opravdu „tupou“ a ovládat ji fyzicky tak, že k ní prostě příjdete. To stejné u střídače fotovoltaiky a dalších zařízení. Pokud to možné není, pak je cestou provozovat tato zařízení alternativně tak, jak je nebude používat drtivá většina ostatních uživatelů. Jakmile pak příjde chvíle útočníka či k tomu povede geopolitická situace, je skoro jasné, že vektor útoku bude veden tak, aby postihl co možná největší skupinu uživatelů (tedy na cloudovou infrastrukturu).

Tímhle „alternativním“ užitím můžete paradoxně nakonec dojít i k daleko vyššímu komfortu užívání těchto chytrých zařízení. Už jen z důvodu, že nemusíte mít v mobilním telefonu 10 aplikací od každého výrobce, nýbrž jednu, většinou i „vymazlenější“. Ale o tom snad příští týden Vpravo nahoře se můžete přihlásit k odběru, abyste o to nepřišli.

Výňatek z rozhovoru mezi Radkem Špicarem a Čestmírem Strakatým lze najít zde:

„Čínská elektroauta nejsou jen konkurence válcující evropské automobilky, ale také možné bezpečnostní riziko,“ tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar (@R_Spicar_SP_CR) v podcastu Crunch s @cestmirstrakaty.

Celý podcast: https://t.co/Sro6C4Wq7m pic.twitter.com/K0FTicBR1m

— CzechCrunch (@czechcrunch) April 18, 2024

Příspěvek Ivo Zelenky pak tady:

Máte rádi koně?

Pak pro vás mají čínské automobilky skvělou zprávu – můžete si takového koně levně pořídit

Pokud vám tedy nebude vadit, že váš nový elektromobil je Trojský kůň…

Proč jsou elektromobily pro špionáž lepší než spalováky? Uzávěrka odpovědí ve 22:00. pic.twitter.com/G9reg8DP4C

— Ivo Zelinka (@IvoZelinka) April 21, 2024

The post Máte rádi trojské koně? Pořiďte si čínskou fotovoltaiku! appeared first on VIRY.CZ.